08.11.2011
Cestopis studentky a další informace
V Gruzii se traduje jedna legenda, která Gruzínce velmi trefně charakterizuje (a vysvětluje mnohé z toho, s čím jsem se v Gruzii setkala): Když vládce Země rozděloval svět na státy, putovali za ním vyslanci všech národů a on jim podle zásluh a taky podle toho, jak mu byl kdo sympatický, přiděloval určitá území. Gruzínci však zrovna tehdy pořádali nějakou velkou oslavu, jedli, pili a na nějaké schůze neměli ani pomyšlení. Takže přišli o několik dnů později. Vládce se rozzlobil: „ Jak jste si to mohli dovolit!?“ – „Je nám to moc líto, nechtěli jsme Vás urazit ani rozčílit. Kdybyste ale ochutnal naše jídlo a pití, pochopil byste to. Od našeho jídla nelze vstát a od našeho vína už vůbec ne“, omlouvali se Gruzínci. Vládce se nechal přemluvit a gruzínské jídlo ochutnal. Bylo tak skvělé, že se na Gruzínce za zpoždění zlobit přestal. Problém však byl v tom, že všechny země už byly v tu dobu rozdané. Vládce se znovu pořádně napil červeného vína a pak dal Gruzíncům kousek země pod Kavkazem, který si původně schovával pro sebe. Tam tedy Gruzínci od nepaměti žijí a hodují.
Jednoduché to Gruzínci neměli nikdy. Jejich území bylo kolonizováno už Řeky, později Římany, Peršany a dokonce i Turky. Koncem 19. století pak byla Gruzie sjednocena pod nadvládou Rusů. Vytouženou samostatnost země získala až v roce 1991. Neshody s Ruskem však trvají dodnes.
Takto teoreticky vzdělána, s jedním velkým kufrem a očekáváním a s několika spolužáky a kantory z našeho gymnázia, jsem ve čtyři hodiny ráno místního času přistála v Tbilisi, hlavním městě Gruzie. Přivítali nás tam zástupci naší družební školy a hostitelských rodin, tedy vesměs učitelé. Už zde jsme narazili na jazykovou jinakost: zcela nevinné oslovení „chlapci“ v gruzínštině nám znělo jako jedno naše velmi neslušné slovo. Gruzínština se mi jeví jako jazyk z jiné „planety“. Některé hlásky jsou pro nás velmi těžko vyslovitelné – asi jako naše „ř“ pro většinu ostatního světa. Jen těch hlásek je víc. Jejich písmo je však vcelku jednoduché, i když to na první pohled nevypadá. Naučila jsem se ho za pár večerů (spíše nocí) ve své hostitelské rodině – protože v Gruzii se chodí spát hodně po půlnoci a vstává se pochopitelně později než u nás. Čas tu, jak naznačila legenda, není nejdůležitější veličinou. Itinerář našeho pobytu nebyl „svatý“. Viděli jsme toho asi méně, než se původně uvažovalo, nebo i já ráda viděla. Ale i tak toho bylo hodně. Zase jsme si to o to více užili a mohli konverzovat v jazyce anglickém. Proto jsme sem vlastně jeli. Poznat a mluvit. Naši gruzínští spolužáci umí anglicky velmi dobře, máme co dohánět.
Naše družební škola, musím podotknout, že soukromá, je největší v Tbilisi a nejlepší v Gruzii. Navštěvuje ji 1500 žáků od 6 do 18 let. Je tudíž mnohem větší než naše. Jen tělocvičny jsou větší než celá naše škola. Mají venkovní hřiště pro různé sporty, dva plavecké bazény – padesátku i dvacítku. Zkrátka vybavení, jaké nemá žádná škola v Brně. Velmi se dbá na výuku jazyků a „národních“ předmětů (gruzínský jazyk, gruzínská literatura, gruzínský zpěv, gruzínský tanec, gruzínská historie, gruzínská geografie, šachy, vodní polo), ostatní předměty nejsou vyučovány v takovém rozsahu jako u nás. Možná mají větší možnost volitelných předmětů. I vyučovacích hodin mají méně než my. A že by se do školy připravovali několik hodin denně, tak to nehrozí. Tamuna (Tamara), moje „gruzínská sestra“, byla dosti vyděšená z mého běžného denního programu. Připouštím, že mě by také vyhovoval režim poněkud pomalejší a důkladnější a že jsem skřivanem a někdy zároveň sovou jen díky okolnostem. Ale hned jak jsem si už zvykla na pomalejší tempo (na nedochvilnost si nezvyknu nikdy) a ztratila ostych mluvit, už jsme odjížděli. Deset dní uběhlo rychle. Každý z nás účastníků by mohl samostatně psát o svých zážitcích jak z vyučovacích hodin, o památkách, kultuře, cestování, o jídle, o pobytu v hostitelských rodinách. Je mnohé, o čem by se mohlo psát, o mnoha rozdílech, o mnohém, nad čím bychom se my „civilizovaní“ mohli ošklíbat, o mnohém, co můžeme závidět, a především, a to je pro mě důležité, o mnohém, co máme společné.
A je pro mne důležité, že bych se tam ráda znovu jednou vrátila. A snad i Tamuna a její spolužáci budou na jaře od nás z Brna odjíždět stejně tak obohaceni a spokojeni, jako já, i když vše určitě nebude probíhat podle jejich představ.
Anna Gregorová, studentka Gymnázia INTEGRA BRNO
Komunikace mezi studenty probíhala v angličtině, proto účast na projektu představuje významnou možnost, jak ve dvou cca desetidenních cyklech (20 dní anglické komunikace!) porovnat a zlepšit své jazykové znalosti a navštívit vzdálenou zemi s odlišným kulturním i přírodním bohatstvím.
Pro pobyt skupiny v Brně v plánovaném čase jaro 2012 je připravován projekt „Jarní školy“, který mimo prezentaci města a regionu gruzínským partnerům nabídne několik dopoledních výukových bloků v anglickém jazyce pro smíšenou skupinu studentů INTEGRY a tbiliského lycea. Studenti tak budou pracovat na zlepšení svého anglického jazyka jak v komunikaci s lektory, tak se svými gruzínskými spolužáky. Absolventi „Jarní školy“ získají certifikát o obsahu a počtu hodin, které student strávil komunikací v angličtině, jejž vydají společně Gymnázium INTEGRA a tbiliské lyceum.
Cestu si studenti obou stran hradí sami, náklady na pobyt v cizí zemi nesou hostitelské rodiny. Náklady spojené s cca 20 dny anglické komunikace, poznáváním starobylé země ležící na kavkazské spojnici mezi Evropou a Asií a ojedinělým výukovým projektem společné „Jarní školy“ na INTEGŘE:
Podzimní výjezd: Letenka Praha – Tbilisi + jízdenka Brno Praha a zpět 8000,-Kč
Jarní návštěva z Gruzie: Náklady na program v ČR pro zahraničního studenta + studenta Integry.
15. září, 8. září, 31. května, 26. dubna a 10. března 2011 proběhly přípravné schůzky projektového týmu „Expedice Gruzie“.
29. května 2011 se Gymnázium INTEGRA BRNO prezentovalo na gruzínském večeru v Brně, zástupci školy se setkali s velvyslankyní Gruzie.
Ve dnech 17.-21. prosince 2010 navštívila delegace z Gymnázia INTEGRA BRNO partnerské lyceum v gruzínském Tbilisi. Na schůzce bylo podepsáno memorandum o spolupráci. Na programu bylo také poznávání historie města i země, prohlídka školy a domluva na budoucí oboustranné výměně studentů.
V úterý 30. listopadu 2010 navštívila Gymnázium INTEGRA BRNO delegace z Ministerstva školství a vědy Gruzie a z partnerského lycea ve Tbilisi. Hostem setkání byl také starosta (nyní místostarosta) městské části Brno-Líšeň Mgr. Jiří Janištin.
Na programu bylo vzájemné představení obou partnerských škol, seznámení s učebními programy, prohlídka školy, diskuze a společný oběd.
Gymnázium INTEGRA BRNO jako první v České republice navázalo spolupráci s prestižním soukromým gruzínským lyceem v Tbilisi. Díky této spolupráci budou realizovány výměnné programy a rozvinuty partnerské vztahy v oblasti edukace.
V rámci projektu Učíme o Moravě, který realizuje Integra spolu s partnerskými školami, bude pedagogům a studentům z Gruzie komplexně představen region jižní Moravy.
Mgr. Ondřej Hýsek
zástupce ředitelky školy

























